VÝBĚR Z KRITIK

Skvělý koncert! Lucerna byla vyprodaná, dámy chytře zvolily spíše klasický repertoár, na němž mohly jednak předvést, co vše se svými hlasy dovedou, zároveň mohly překračovat žánrové hranice a směle improvizovat. Díky DVD se můžeme pokochat retro stylizací celé scény a celé to zní krásně a uvolněně.

Josef Rauvolf – MUSICUS

Zpracování jazzových evergreenů v podání Ivy a Idy je osobité v nenapodobitelném temperamentu, hlasovém vibrátu, v rozechvěle teskném pojetí doprovodných vokálů tria Desideria Duždy i v celém aranžmá. Pojetí každé ze sester je tak odlišné, jak je odlišná i jejich sólová tvorba. Kelarová se soustředí na co nejhlubší ponor do příběhu písně, na co nejintenzivnější prožitek. Bittová víc těkavě, dravě improvizuje, je nespoutaně „bittovská“: čechrá hlasové kudrlinky, chrlí rozpustilé kaskády tónů a když to nálada dovoluje, neváhá se zapitvořit. Její energii v dokonalé souhře koriguje kontrabas vzácného hosta, geniálního newyorského Čecha George Mraze. Zároveň však Bittová dokáže podle potřeb písně zněžnět a pokorně ztišit. Rozdílné chápání jazzové interpretace Idou a Ivou vůbec nejde proti sobě, naopak se výborně doplňuje. Ať už spolu swingují v Ellingtonově klasice It Don‘t Mean a Thing nebo se karnevalově rozdovádějí v Jobimově bossa nově Aqua de beber.

Tomáš S. Polívka – TÝDEN

Ida Kelarová dává do svého jazzu na nahrávce z Lucerny víc cigánštiny (The Gentle Rain), sázeje tak přirozeně na noty, v nichž je doma; když ji ale swing strhne, „třísky sálem lítají“. Iva Bittová je tu zasněnější, a na druhou stranu i odvázanější, jazzově hravější-rozvernější  i alternativnější. Vyniknout hlasům sester dává trio Jazz Famelija. „Normální barovka,“ snad by někdo šmahem odsoudil jejich snahu při klidnějších písních. Nesmysl, i doprovázet je umění. A to, jak „řádí“ klavír v půli koncertu v I´ve Got The World On String, to je slušná jazzová jízda. Na DVD je ovšem i hudební mač: v úvodu My Funny Valentine „soupeří“ hlas Ivy s trubkou. Příjemně konzervativní režie DVD (Šimon Koudela) a přirozený střih (Adéla Špaljová) bez zbytečných ataků na oční bulvy usnadňují vnímání záznamu, odpovídají retro náladě koncertu. Říká se, že znalost standardů je abecedou jazzových muzikantů. Jednorázové jazzové divy Ida a Iva působí tak samozřejmě, jakoby se tuhle abecedu nemusely učit. Mají ji vrozenou.

Petr Tomeš – FREEMUSIC

Vystoupení Ivy Bittové a Idy Kelarové  bylo výjimečné v mnoha ohledech. Obě sestry se poprvé sešly na společném koncertě, kde navíc zpívaly jazzové standardy před plným Velkým sálem pražské Lucerny, kterou za posledních patnáct let jiný jazzový koncert nevyprodal. Výborná kamera přiblížuje na DVD i hráčské finesy, které při nejlepší vůli nemohli vidět ani posluchači v prvních řadách.

Pavel Víšek – E15

Poprvé se dvě zpívající sestry a hvězdy české alternativní scény setkaly na unikátním koncertě nad čistě jazzovým repertoárem obklopeny špičkovými muzikanty a hosty. Nyní si je můžete vychutnat i na DVD. Jazzové standardy pojaly Bittová i Kelarová samozřejmě po svém. Nezpívají jako jazzové nebo soulové zpěvačky. Ida se nejvíce držela romských vlivů, což bylo ještě posíleno přítomným triem vokalistů. Její jazz byl temnější než u Ivy, stejně jako její hrubý alt. Zpěvačky doprovázeli vynikající muzikanti, mimo jiné slavný Čechoameričan, kontrabasista George Mraz. Za pozornost stála i sóla Davida Dorůžky (kytara), Ondreja Krajňáka (piáno), nebo Radovana Tarišky (saxofón). I to, že velkou Lucernu, pojatou ve stylu retro, zcela naplnil jazzový projekt, svědčí o tom, že se odehrálo něco výjimečného.

Stanislav Dvořák – NOVINKY.CZ