OFICIÁLNÍ TISKOVÁ ZPRÁVA
k světové premiéře hry LORDI v Jindřišské věži v Praze (03/2006).


PŘÍBĚH HRY LORDI OD JEJÍHO VZNIKU K PREMIÉŘE, KTERÝ RÁMCUJE 110 LET!

  • Vroce 1895 probíhá v Londýně ostře sledovaný proces, který uzavírá nejtvořivější životní etapu spisovatele Oscara Wildea. Tento lev salónů, bonviván a miláček společnosti byl obžalován ze sodomie a odsouzen ke dvěma letům žaláře v Readingu, kde byla jeho osobnost zlomena. Byl vystaven naprostému ponížení nucenými pracemi. Propuštěný byl v květnu 1897, ale už to nebyl „ten“ Oscar Wilde. Tento zapřisáhlý dandy se ve vězení obrátil na římsko-katolickou víru a uzavřel se do sebe. Na radu svých přátel, především pak Robbieho Rosse, opustil Anglii a přestěhoval se do Paříže, kde žil inkognito a již netvoř Pouze občas vydával poezii, pod pseudonymem Sebastian Melmoth
  • Poslední lidé se kterými udržoval pravidelný kontakt byli právě jeho přítel Robbie Ross a Wildeův londýnský vydavatel Leonard Smithers. Ten Wildea neustále pobízel knávratu ve stylu své původní tvorby, ale Wilde to striktně odmí Během několika návštěv Robbieho Rosse v Paříži však Wilde podle Rosseova deníku občas pookřál a ve vzácných chvílích spolu žertovali na téma Wildeových britských katů – lordů. Zde začíná příběh divadelní hry LORDI, v originále THE LORDS. Ross se Wildeovi svěřil se svým nápadem napsat hru zesměšňující ty, jenž Wildea dostali do vězení – představitele aristokracie, kteří byli obecně považování za ztělesnění morálky a dobrých mravů tradicionalistické Anglie. Wilde, který o tom bezesporu věděl své, byl touto myšlenka nadšen, leč sám se v tom angažovat už nechtěl. Naopak pobízel Rosse, ať na této politicky laděné frašce pracuje sám.
  • Avšak nebyl by to Wilde, kdyby do toho nakonec přece jen nezasá Po Rossově návštěvě vPaříži mu poslal dopis, ve kterém vylíčil fabuli celé hry, rozvrhl tematické okruhy dialogů a také nastínil charaktery postav. Nebyl na to kompetentnější člověk. Wilde dobře znal řadu takových lidí a sestavit tři prototypy pro něj nebylo nikterak namahavé. V dopise však dodává, že je to pouze skromný nápad, který by Rosse mohl inspirovat. Ross mu na dopis odpovídá, ale o Wildeově námětu se zmiňuje pouze okrajově. Jakoby ho nechával nažhavit se. Následující Wildeův dopis Rossovi byl dlouhý. Avšak nebyl delší, než jeho post skriptum, ve kterém Wilde obsáhle pojednával o jménech postav této hry. Navrhl, aby postavy žen nesly jména postav z Wildeovy prvotiny Lady Fuckingham, kterou vydal pouze časopisecky pod pseudonymem SM. Odůvodnil to jako poměrně milý vtip. Ross však na tuto výzvu nereagoval, jak se podle jmen ženských postav můžeme dnes přesvědčit.
  • Oba si takto vyměnili řadu dopisů a Ross si o tom vedl záznamy vdení Robbie Ross umřel v roce 1918 ve věku 49 let. Mezi lidmi, kteří likvidovali pozůstalost, byl také jeho blízký přítel Jonathan R. Prude. Ten část Rossových deníků a nevědomě také hru Lordi odvezl s sebou do Francie. Objevila se však u něj duševní porucha na základě které byl později zbaven svéprávnosti a hospitalizován v ústavu. Po smrti jeho otce (1936) byl rodičovský dům prodán.
  • Mladý literární historik Pascal Renia se kmateriálům dostal při rozprodeji této pozůstalosti, když koupil za poměrně malý obnos část knihovny a v ní malý poklad. Ross si totiž nevěřil a po Wildeově smrti, která ho silně zasáhla, dál na hře Lordi nepokrač Ross se ve svém životě postaral o vydání kompletního Wildeova díla a očištění jeho jména spolu s Leonardem Smithershem. Nevydali pouze dvě díla – v šuplíku odložené torzo hry Lordi a (již podle názvu o důvodu nevydání mluvící) Lady Fuckingham, jejíž rukopis byl později objeven irským duchovním O’Tooleyem na faře vhrabství Limerick.
  • I kolem hry Lordi se strhl kolotoč zjišťování, ověřování a dokazování jako kolem Lady Fuckingham, avšak pouze vsoukromí moudrého muže Pascala Renii. Ten se v roce 1922, po zjištění, co koupil, nadšeně dává do dlouhého zkoumání, ověřování a práce s  Musel složitě dohledávat části textu a kompilovat, což mu trvalo bezmála 40 let! Práci mu také přerušila II. světová válka, do které musel nastoupit. Po návratu z bojišť v jižní Francii a především v severní Africe s hrůzou zjišťuje, že dům, ve kterém bydlel, byl srovnán se zemí. Naděje na dokončení své práce na Lordech je pro něj pohřbena.
  • O mnoho let později, vroce 1987 umírá v Argentině jistý Jacques Börökay, Reniův blízký přítel z mládí. V jeho závěti stojí, že jediným likvidátorem jeho pozůstalosti má být Pascal Renia, který ničeho netuše, odjíždí do Jižní V Buenos Aires se Renia schází s notářem, který na něj převedl dům po Börökayiovi a předal mu zapečetěný dopis. Dopis byl zpovědí o pokušení a odolávání, které se odehrávalo v Börökayiho nitru. Ten si uvědomoval, co z Reniova domu během války zachránil a neustále bojoval s myšlenkou, zda-li má tyto materiály vrátit nebo výhodně zpeněžit. V poslední vůli prosí o odpuštění a vrací materiály zpět do povolaných rukou.
  • Renia měls materiály své plá Okamžitě prodal Börökayiho dům, peníze věnoval na charitu a vrátil se do Evropy. Plánoval hru Lordi zrežírovat v jistém zámeckém ochotnickém spolku ve Francii. Mělo to být završením jeho striktně intelektuálního života. Navíc oddaně miloval práci místních ochotníků v Charles. Chtěl je uvedením premiéry hry Lordi proslavit na celém světě a dostat do dějin divadla.
  • Pascal Renia však umírá těsně před začátkem zkoušení hry vroce 1995, jako devadesátiletý muž, kterému nemoc přerušila plá Na smrtelné posteli svěřil svému synovci, který studoval literaturu, vzácné rukopisy. Ten obsah považoval za neaktuální a odložil jej mimo pozornost. Když rukopisy později začíná číst, nemůže uvěřit vlastním očím. Pustí se do bádání a překladu. V té době je redaktorem týdeníku The Slovak Spectator v Bratislavě a trochu pije. Se svými přáteli pracují na překladech a kompilacích celých 6 let.
  • Originály (opět nerozumně uložené) skončily svoji strastiplnou pouť po více než 100 letech ve vytopenémbytě Reniova synovce v pražském Karlíně, během povodní v roce 2002. Tolik k pohnuté historii předlohy k divadelní hře Lordi.
  • V březnu 2006 se v Jindřišské věži v Praze nakonec uskutečnila světová premiéra tohoto kusu ve stylu salonní komedie. Místo si autoři projektu vybrali záměrně. Podkroví Jindřišské věže. Nad hlavami diváků visí trámy a zvony, dřevěné obložení půdy obklopené zvuky Prahy, s městem kdesi hluboko bylo dokonalým místem pro navození atmosféry tajné schůzky tří významných členů horní komory britského parlamentu někdy kolem roku 1895. Pánové, kteří se na veřejnosti nenávidí, se pravidelně scházejí za účelem sdělování si zážitků z hry, které se věnují v naprostém utajení.
  • Kapacita prostoru věže (40 míst) však brzo přestala vyhovovat zájmu diváků a přestavení bylo na několik let přesunuto do prostoru pražského Café-Teatru Černá Labuť, kde už byl počet diváků 100. Představení bylo po celý čas beznadějně vyprodáno a po uzavření Cafe-Teatru se na čas přesunulo do Malostranské besedy v Praze. I tady však kapacita sálu nevyhovovala dopytu diváků. Lordi si pak své místo našli v pražském Švandově divadle na Smíchově, kde se hrají od roku 2015 a kde byla v roce 2019 uvedena 200. repríza. Mimo zájezdů po celé ČR se Lordi pravidelně objevují na programech Divadla Bolka Polívky v Brně a Malostranské besedy v Plzni.